Na Generali 1/2Maratonu Praha se stal nejrychlejším Evropanem a mezi českými běžci kraloval potřetí za sebou. Tentokrát musel Patrik Vebr bojovat o svou dominantní pozici doslova až do posledních metrů závodu, ve kterém doběhl do cíle ve druhém nelepším čase kariéry 1:05:40. „Určitě bylo v mých silách běžet čas pod 65 minut, ale na druhou stranu bych si osobní rekord neposunul, a vzalo by mi to výrazně více sil a prodloužilo regeneraci směrem k mistrovství České republiky v půlmaratonu,“ svěřil se šestadvacetiletý člen RunCzech Racing Teamu.
Jak se s odstupem času několika desítek hodin díváš na své vystoupení na Pražském půlmaratonu?
Myslím, že mohu být právem spokojený. Splnil jsem přesně to, o čem jsme se s trenérem před startem závodu bavili, a to hlavně vzhledem k podmínkám při závodu a nadcházejícímu mistrovství České republiky v půlmaratonu. Chtěl jsem běžet s dobrým pocitem a zbytečně se netrápit někde na hraně nebo za hranou svých možností.
Tři týdny před startem v Praze ses vrátil z dlouhodobého, dvouměsíčního soustředění v Keni. Obvykle přijde po návratu několik kritických dní se stavem únavy a poklesem formy. V době závodu už bylo všechno v pořádku?
Ano, je tomu přesně tak. Tyto dny ale obvykle přicházejí při „reaklimatizaci“. Já nejvíce pociťuju únavu zhruba mezi pátým až devátým dnem po návratu. Tři týdny jsou tedy naprosto v pořádku.
I hlavní světové hvězdy upozorňovaly v cíli na silnější vítr, který závod provázel. Jak podle tebe ovlivnily povětrnostní podmínky tvůj výkon? Dá se odhadnout, o kolik sekund by byl čas hodnotnější v optimálních podmínkách?
Vítr byl letos opravdu silnější. Každopádně je za mě asi lepší nižší teplota a vítr než vysoká teplota, jako tomu bylo loni. Na čase se vítr jednoznačně podepsal, já byl ale letos hlavou nastavený tak, že není třeba usilovat o nějaký lepší výkon, který by vlastně v uvozovkách nic moc neznamenal. Chci tím říct, že určitě bylo v mých silách běžet čas pod 65 minut. Na druhou stranu bych si ale svůj osobní rekord neposunul, a vzalo by mi to výrazně více sil a prodloužilo regeneraci směrem ke zmiňovanému nadcházejícímu MČR v půlmaratonu.
Do posledních stovek metrů s tebou sváděl vyrovnaný souboj Tomáš Křivda, který patří ke světovým esům orientačního běhu. Poměrně vysoko v pořadí skončil i triatlonista Pavel Wohl, mezi ženami zvítězila squashistka Michaela Čepová a páté místo obsadila lyžařka Barbora Havlíčková. Bereš pozitivně fakt, že vás takto prohánějí zástupci jiných sportovních odvětví?
Občas nám takovéto fakty jsou předhazovány, jako že by to pro nás běžce měla být ostuda. To si ale nemyslím. Všichni zmiňovaní jsou na světové úrovni ve svém odvětví a hlavní součástí jejich tréninků jsou neodmyslitelně aerobní aktivity… tedy pravděpodobně kromě Michaely, která je sice především squashistkou, ale zároveň kombinuje i běh pod vedením Evy Vrabcové Nývltové. Chci tím říct, že pokud člověk stráví několik desítek hodin měsíčně aerobním tréninkem a umí běhat, mnohdy z toho jsou dost významné výkony. I ve světě můžeme sledovat, jak se prosazují například britský triatlonista Alex Yee nebo rakouský orientační běžec Matthias Kyburz mezi světovou běžeckou špičkou.
Tvoje přítelkyně Karolína Sasynová se na pražském půlmaratonu dlouho pohybovala mezi třemi nejlepšími domácími běžkyněmi, jenže zhruba ve třech čtvrtinách trati ze závodu odstoupila. Co se přihodilo?
S Kájou jsme se před závodem bavili, že pro ni bude nejlepší jít do závodu bez očekávání a pohlídat si volnější úvod, protože pro ni jakožto specialistku na 1500 a 5000 metrů je půlmaratonská trať něco úplně jiného. Bohužel ji celková atmosféra trochu strhla. Podle jejích slov se v závodě cítila dobře. Na třináctém kilometru se občerstvila gelem, ale bohužel pravděpodobně z něho dostala glykemický šok a na patnáctém kilometru se jí udělalo černo před očima a upadla. Jsem hlavně rád, že se jí nic vážného nestalo a je teď v pořádku.
To jistě, přejeme Karolíně, ať je brzy zase fit. Ty jsi získal titul nejlepšího Čecha na Generali 1/2Maratonu Praha ve druhém nejlepším výkonu kariéry. Jak ses za takový výsledek odměnil?
Nic konkrétního mě nenapadá. Odpoledne jsem šel několik kilometrů vyklusat a poté následovala masáž a dobrá večeře. Ale asi nic úplně speciálního.
Už tento víkend se v Belgii koná mistrovství Evropy v silničním běhu. Jak a kde budeš sledovat účinkování kamarádů z RunCzech Racing Teamu Martina Zajíce a Damiána Vícha a dalších kolegů z reprezentace?
Zrovna tou dobou budu v Jizerských horách na kurzu trenéra, takže bude záležet na tamějším programu. Všem ale budu moc držet palce, aby podali svá maxima a ukázali, že vytrvalostní běh je v České republice na vzestupu.
Už v sobotu 19. dubna tě tedy uvidíme na mistrovství republiky v půlmaratonu v Pardubicích. Jaký bude tvůj další atletický program?
Teď je potřeba co nejrychleji zregenerovat, vrátit se do tréninku, abych byl připraven právě na mistrovství republiky v Pardubicích. A poté odjedu na soustředění, kde se budu připravovat na květnové a červnové závody na dráze.
