Už tuto neděli se v rámci Maratonu Praha 2023 koná Battle of the Teams. Kapitánem týmu Rohlík.cz je čtyřnásobný mistr světa v lezení Adam Ondra. „Momentálně jsem v plné přípravě na projekt v Norsku a také na blížící se závod Světového poháru v Praze, takže plný maraton by mohl udělat paseku v přípravě. Ale určitě bych si celý maraton někdy velmi rád zaběhl,” komentuje účastník olympijských her v Tokiu, který bude svůj tým 7. května maximálně podporovat.
Každý z týmů v Battle of the Teams je propojen s dobročinným projektem. Rohlík.cz podporuje nadaci Nábor Hrdinů. A to je taky hlavní důvod, proč se Adam Ondra do závodu zapojil. „Peníze půjdou na nábory nových dárců kostní dřeně, kterých je stále nedostatek a každý čtvrtý pacient svého zachránce v registru nemá,” upřesňuje lezec. Spolupráci s Rohlíkem navázal i proto, že jeho služby s rodinou často využívá. „Rohlík je náš oblíbený obchod a ideální volbou pro aktivní rodinu s malým dítětem, která má málo času nazbyt a zároveň kvalitní potraviny jsou pro ni prioritou,” říká Ondra.
Běh jako takový do jeho sportovní přípravy spíše nezařazuje, nemá na něj prostor. „Trénuji 5 až 6 dní v týdnu, minimálně dvoufázově. Trénink většinou zabere 5 hodin denně. Řekl bych, že samotný lezecký trénink na stěně zabere 70 procent tréninkového času, zbytek je posilování v různých režimech, ať už silovějších, nebo vytrvalostních,” představuje svůj tréninkový plán. Pro lezce je důležité nenabrat moc svalové hmoty, to by jim při pohybu na stěně mohlo spíše uškodit.
I když běh nepatří do jeho tréninku, občas si rád vyběhne do přírody. „Běh používám spíše jako aktivní regeneraci, často bych si zaběhal i pořádně a dále, ale už by se to bilo se samotným tréninkem k lezení. Baví mě objevovat neznámá zákoutí v přírodě v okolí domova, na což je běh naprosto ideální,” říká Ondra.
U lezení je důležité mít dobrého parťáka, na kterého se můžete spolehnout. I proto Ondra projekt Battle of the Teams, který pořádá RunCzech, oceňuje. „Jsem spíš individualista, ale umím být i týmový hráč. Lezení je ideální sport, kde se pro mě osobně ideálně snoubí individualismus a týmovost. Ať už lezete krátkou cestu, nebo pořádnou velkou stěnu, potřebujete parťáka, se kterým si rozumíte, který vás odjistí. A kterého na oplátku odjistíte zase vy. Ta komunita okolo lezení je úžasná a je to jedna z věcí, kterou na lezení miluju,” říká olympionik.
Adam Ondra aktuálně pracuje na dokončení projektu v Norsku a hned poté odstartuje závodní sezona. Jako první ho čeká Světový pohár v Praze, poté jeden z nejdůležitějších závodů sezóny – a to mistrovství světa v Bernu, které je taky první možností nominace na olympijské hry 2024 v Paříži.
Adam Ondra popisuje lezení jako velmi komplexní sport – jak fyzicky, tak i technicky náročný. Na lezení po skalách si nejvíce užívá cestování a poznávání nových míst, ale i pocit svobody, když vyleze na nějaký vrcholek. „Při doteku skály cítím nějaký takový základní instinkt našich předků, cítím se prostě najednou dobře a lezu instinktivně. Při lezení prožívám asi nejvyšší formu soustředění, oproštění od veškerého světa. A myslím, že lezení byla a je skvělá škola života. Lezení je jednoduché a výchovné. Buď to vylezete nebo nevylezete. Nic mezi tím není,” popisuje Ondra.
Na stěně potkal i svou manželku. Minulý rok na jaře na svět přivítali syna Huga. „Být ve skalách či na stěně společně je velmi motivující a teď ve třech, až Hugo trochu povyroste, to bude ještě lepší,” zakončuje lezec Adam Ondra.
